Pyrenejský poloostrov - Den druhý

Den druhý

Neděle 12.6.

Besancon (F) – „ za Le Puy“ (F)
424 km   (1 264 km)
© GAS

   Ach to byla noc. Opravdu jsem se nechal včera přesvědčit a vzal k sobě na noc zuboženého kamaráda, aby nemusel po neustálých rozborkách a sborkách svého Pan Evropana ještě dělat sborku stanu. To byla ovšem veliká chyba. Ranža se mi totiž opomněl svěřit, že má poněkud značné problémy s chrápáním. Z bezstarostného snu mě totiž vytrhly chroptivé zvuky, linoucí se z jeho hrdla, které by probudily i mrtvolu v pokročilejším stádiu rozkladu. Chvíli jsem na kamaráda jen mlaskal, ale to nepomáhalo. Později jsem s ním regulérně cloumal, ale Ranža spal tvrdě a spokojeně si pochrupoval. Ráno pro mě bylo vysvobozením! Snad proto, že mé oči oteklé jako pingpongové míčky cosi napovídaly o probdělé noci, se Ranža zeptal, zda trochu nechrápal. Uklidnil jsem ho, nechrápal totiž trochu, ale hrozně móóóc!
Prý to bylo výjimečně, chrápe prý jen když je unavený a unavený byl opravdu hodně.

   Všichni se dáváme dohromady a připravujeme se na dnešní etapu. Včera jsme se trochu zdrželi opravami STčka a tak to dnes chceme dohnat. Doufáme tedy, že včerejší přetěsnění víka ventilů pomůže a pojedeme s větrem o závod. Vedení pelotonu dobrodruhů se ujímá Hynek na STX a vzorově nás provádí celkem nepřehledným městem Besancon, za kterým se vydáváme směrem na Bourg.

   Zhruba po nějakých 50 km svižných zatáček zastavujeme, abychom zkontrolovali Ranžův stroj. Pomalu nadzvedáváme manžetu svíčky a k našemu překvapení je šachta svíčky opět plná oleje! Kurva drát! Náš kamarád to kupodivu nese dost statečně a rozhoduje se k překvapivému kroku a to dojet domů pro svou druhou motorku, Aprilii Caponord Rally Raid.  Dovoluji si podotknout, že to znamená štreku do Prahy nějakých 1000km, a to samé zpět. My ostatní mu slibujeme, že pojezdíme tady po okolí a někde poblíž na něj ty dva dny, které mu to přibližně bude trvat počkáme. Rychlé loučení, zamáčknutí posledních slz a Ranža nám pomalu mizí za obzorem silnice vedoucí do ČR.

   Nám třem, tedy Hynkovi, Gliderovi a mně najednou přebývá spousta času. Nechceme valit moc daleko, aby to pak Ranža neměl takovou štreku, ale sedět na zadcích se nám taky nechce.
Plán tedy zní, jet pomalu směrem k jihu a někde u Le Puy zakempovat, což je asi jen 250 km.
Hynek s Gliderem mě navíc opět zvolili jako vedoucího družstva úchyláků na mašinách, že prý nemusíme spěchat. Teď mě teprve dochází jak to myslel, syčák!

   Relativně pomalu vyjíždíme a během  hodiny projíždíme Bourgem. Za ním zastavujeme na pauzu, času je opravdu dost. Sedíme ve stínu a v tom Hynkovi na mobil přichází rezolutní SMSka od Ranži. Prý se mu nějak podařilo odstranit závadu a ruší návrat do ČR! Prý vyráží za námi a máme jet podle původního plánu, co nejdál to půjde, že nás dojede. Tato radostná zpráva nás všechny patřičně obšťastnila. Minimálně jsme ušetřili jeden den čekání na Ranžu, který později třeba „utratíme“ za koupačku v moři, nebo třeba jednodenní potěšení s Portugalkami, kdo ví…

   Radostně naskakujeme do sedel a frčíme skrz Lyon, nebo spíš po jeho obchvatu. Dálnice kolem něj je totiž neplacená a navíc nám ušetří spoustu času a bloudění v tomto velikém městě. Za Lyonem pokračujeme stále po neplacené dálnici do St. Etienne a za ním už po okreskách k městu Le Puy.
Kousek před tímhle malebným městem nás dostihuje dost černý mrak a obdařuje nás solidní průtrží mračen. Přidáváme plyn na doraz a ujíždíme tomu svinstvu jak se dá. Bohužel nás špatné počasí stále pronásleduje jako tajně puštěný prd, takže bez zbytečného otálení stále a bez přestání jedeme dál.

   U Le Puy se už celkem akutně rozhlížíme po nějakém kempu, ale stále se nám jaksi nedaří žádný objevit. K tomu všemu musíme hledat rychle, neboť každá vteřina otálení a hledání nás stojí přiblížení toho černa na obloze, které jsem již zmiňoval. Za Le Puy začíná být situace dost hustá a musíme do nepromoků. Jsme hladoví, unavení a Gliderovi začíná docházet benzín.
Pokračujeme ještě asi 20km, když vidíme po pravé straně benzínku. Jak později zjišťujeme je zavřená a v nejbližším okolí jiná není. Mraky nás už stačily obklíčit a řítily se na nás ze všech stran. Teplota klesá k 12 stupňům Celsia a vše vypadá neskutečně pesimisticky.

   Stojíme pod stříškou kryjící stojany čerpací stanice, ztuhlí konzumujeme zbytky domácích řízků a já si pohotově nasazuji kulicha, kterého jsem si prozřetelně vzal na cestu do letního Portugalska. Jako bych něco tušil. Začíná pršet, fouká studený vítr a o můj řízek začal silně projevovat zájem zdejší pes. „Ani hovno!“ Míří má vlídná slovo k tomu podvraťákovi. Během našeho společného rozhovoru, vedeného o zkurveném počasí, k pumpě přijíždí Frantík autem, které parkuje u domu stojícího v areálu pumpy. S Hynkem ho jdeme vyzpovídat, zda je poblíž nějaký kemp, pokud možno v nejbližším okolí. Nevím jak to Hynek zvládnul, ale prý mu rozuměl, že v obci Goudet asi 8km jižně odsud jeden kemp stojí.

   Neváháme ani pikosekundu a opravdu za chvilku projíždíme branou jednoho sympatického kempu, ve kterém nás vítá postarší dáma, ne nepodobná Loui de Funesovi. Během chvilky nás ubytovává v jednom sektoru poloprázdného kempu, kde stavíme stany. Na otázky týkající se ceny za noc vyhýbavě odpovídá, že se ráno vše dovíme. To mě, jakožto veleopatrného člena výpravy nenechává klidným, a tak se vydávám k této paní do budky na křížový výslech. Ten byl veden mou zdatnou němčinou, a tak bylo po chvilce vše jasné. Kemp ist nicht teuer!

   Bohužel je tu ještě jedna věc. Není tu signál pro mobily, neboť kemp leží v hlubokém údolí u řeky. Jak ale dát vědět Ranžovi kde jsme? Poslední místo, které jsme mu nahlásili je ta pumpa,u které jsme stáli.
S Hynkem nasedáme na STXo a vyjíždíme až nad údolí kde signál je. Píšeme zmatenou SMS s identifikací místa kempu, když v tu chvíli k nám přijíždí zmoklý Ranža. Neuvěřitelné!
Večer už probíhal v kempu standardně. Zabrali jsme plastové židličky a stůl, popíjeli Hynkovu slivovici, mýho Bechera a Ranžovo pivo. Teplota si lebedila někde u desítky a vítr taky nebyl nejteplejší. Hnus! Ranžu ubytovávám zase u sebe. Prý dnes chrápat nebude. ( zase kecal )

Den první >>       

Ranžův návrat >>

» Fotogalerie ke článku

» Celá diskuze ke článku

Nejnovější příspěvky v diskuzi:

Zpět na výpis článků