Tipy na cestování, část II.

Milý žáci :-)

v minulé hodině jsme si vysvětlili pár faktů, které na nás mohou číhat během motodovolené.

V dnešní  hodině se ovšem zaměříme na přípravu bujného jednostopého oře na takovou dovolenou, jelikož vyrazit na několika tisíci kilometrový trip bez toho, abychom omrkli stav mašiny je stejně riskantní, jako pohlavní styk bez gumy s olezlou šlápotou v Perlovce.

A  když  už jsem se zmínil o gumě, pojďme se dnes zaměřit právě na pneumatiky.

Skutečně, jednou z prvních věcí, kterým by se cestychtivý motorkář měl věnovat jsou pryže. Jestliže se totiž na vás ze zadního kola šklebí desén hluboký jen 2-3mm, můžete se téměř se 100% jistotou spolehnout, že vás na cestě čekají zajímavé zážitky s pneuservisem.

Jasně, pokud máte namířeno jen do Alp a celá vaše dovolená nebude měřit přes 2 tis km, můžete být relativně v klidu, ale stačí se jen trochu zapomenout a natáhnout trasu o něco dál a je zaděláno na problém.  Nezapomeňte na fakt, že během dovolené pojede mašina mnohem víc zatížená bagáží a eventuálně spolujezdkyní, čímž bude přeci jen docházet k vyššímu opotřebení pneumatik, než za běžných podmínek. Argumentovat tím, že se během jízdy budete pouze kochat a nehodláte jezdit agresivně je sice hezké, ale stačí aby ve vás bouchly saze a na nějaké krocení bleskurychle zapomente.

Veledůležitým faktorem je místo, ve kterém se hloubka dezénu měří. U zadního kola ubývá při dálkových přesunech vzorek především uprostřed a pouze v horách (Dolomity, Alpy, Pyreneje) se sjíždějí boky. Na přední gumě však kontrolujte především boky gumy.

Nemám tím nemysli úplné kraje vzorku, ale místa, kde guma trpí nejvíc brzděním v náklonech, čímž se sjíždí do tzv. střechy. Při pohledu na průřez gumou je to slovy letců především na 10ti a 2ou hodinách.
Tím pádem může být přední guma už dávno po smrti přesto, že v prostředku se chlubí ještě krásnými 2mm vzorku.

Obecně se mi empirickým výzkumem podařilo zjistit, že běžné cestovní vzorky na zadním kole ubývají tempem přibližně 1mm za 1000 dovolenkových kilometrů.
Naprosto jiné je to samozřejmě u terénních a poloterénních vzorků, kde se koeficient úbytku například u Mitasů E09 rovná přibližně 2mm na 1000km.

Další rozdíl sjíždění gum se také týká progresivity jejich opotřebení. Silniční gumy ke konci své životnosti ubývají spíše rychlejším tempem a na rozdíl od šplakových enduro pneu, které naopak ke konci své životnosti ubývají méně.

Dalším důležitým faktorem ovlivňující životnost obutí je správný tlak v pneu. I díky malému podhuštění se může guma nadměrně zahřívat a tím se také může mnohonásobně zvýšit její opotřebení. Druhý extrém, kterým je přehuštění naopak vyvolá nadměrné opotřebení zadního desénu uprostřed a z přehuštěné přední kolo může způsobit nejen jeho odsakování v zatáčkách, ale i jeho menší grip.

Co se týká vyvážení kol, zde záleží na tom, jakou se hodláte pohybovat rychlostí. U chopperů nebo menších cestovních endur, jejichž rychlost zřídkakdy přesáhne 120km/h není vyvážení kol až tak důležité jako u sportovních mašin, velikých cesťáků nebo naháčů, kteří přeci jen využívají mnohem vyšších přesunových rychlostí. Nicméně dobrým vyvážením kol nikdy nic nezkazíte, naopak ho můžu jen doporučit.

Zmínit bych se chtěl i o případném defektu, což je sice setsakra nepříjemná věc, ale k motorkaření přeci jen patří a přihodit se může každému z nás.  U bezdušových penu (na boku  nesou označní Tubeles) je oprava ve většině případů snadná. Stačí sebou vozit sadu na opravu bezdušovek obsahující opravné trny, které se např. do otvrou po hřebíku vsunou za doprovodu lepidla, čímž se pneumatika relativně snadno a rychle uzdraví.

V případě pneumatik dušových (na bocích označené jako Tube Type) bývá oprava náročnější. Chce to vyndat poškozenou duši a zalepit jí. Každopádně to neznamená, že každý defekt znamená konec dovolené. Pokud si pneumatiku vysloveně neroztrhnete, nebo není otvor po předmětu atakujícím gumu příliš veliký, stává se z defektu nepříjemnost, nikoliv však katastrofa.

Pokud se stále bojíte defektu jako čert svazku manželského, dá se jít ještě jednou cestou a to přípravkem Ultraseel a nebo OKO. Jsou to tekutiny, které se aplikují PREVENTIVNĚ přímo do NOVÉ pneumatiky společně se vzduchem, na základě jejich působení, dochází k utěsnění případných vpichů i úniku vzduchu a navíc, jako bonus, citelně prodlužují životnost pneumatiky, díky eliminaci tepelných výkyvů pryže.

Na druhou stranu lahev Ultraseelu, která stačí na obě kola běžné mašiny vyjde přibližně na 1000,-Kč a přípravek OKO stojí přibližně polovinu.

Pro dnešek je to tedy milé děti vše.

Příště si něco povíme o sekundárních převodech řetězem a kardanem.

Teď už ale běžte hezky do hajan a proto:

„Dobrou noc děti.....   ...dobrou noc strýčku Fido.“ :o)

» Fotogalerie ke článku

» Celá diskuze ke článku

Zpět na výpis článků