Jednoho dne se vydávám s kamarádem Ranžou na víkendový trip vedoucí z Čech na severní Moravu, když tu někde v okolí Chocně slyšíme podivný a dost nepříjemný zvuky jdoucí z útrob mašin.
Po pečlivém prostudování situace docházíme k nepříjemnýmu závěru, že mašiny jsou v naprostém pořádku a ty divné nepravidelné zvuky se nelinou z útrob strojů, ale z nás. Ano, kručení žaludku jednomu může znepříjemnit jízdu a tak zastavujeme u první restaurace se zahrádkou, která se zjevuje před našimi hefty.
Nachází se ve městě Choceň, do které přijíždíme po silnici číslo 315 vedoucí do Chocně skrze obce Dobříkov a Sruby. Restaurace u Osla na vás vykoukla hned za zákeřnou táčkou a železničním přejezdem, které minete, dalo by se říct, současně s cedulí označující začátek Chocně.
Z venku a vlastně i zevnitř vypadá pohostinství U osla zcela obyčejně, nicméně příjemná zahrádka vysloveně volá po odpočinku spojeném s dobrou krmí. Mašiny se navíc dají zaparkovat na dosah a hlavně na dohled od jídelního stolu a dokonce i obsluha je alespoň v našem případě bleskurychlá a příjemná.
Z testovacích pokrmů vybíráme klasický motorkářský žvanec, tedy smažený sýr s bramborem, tatarkou a tolik oblíbenou Kofolou. Než se stačíme s kamarádem pořádně rozvalit do útulné předzahrádky, máme jídlo před sebou. Porce a především chuť jídla je mnohem lepší než počasí, které nás na cestě doprovází a možná i díky ukrutnýmu hladu bagrujeme dobrotu až se nám dělají za ušima boule veliký jako kozy Pamely Anderson.
Přihlédneme-li ještě k vysloveně nízkým cenám pokrmů, společně se slušným výběrem hotovek, nelze jinak, než tenhle podnik doporučit. Nejedná se sice o nějakej extra vyvoněnej nóbl podnik, ale pokud jedete kolem na mašině a máte hlad, nebudete s největší pravděpodobností litovat.
GPS: 49ْْ 59΄34.585“N, 16ْ 13΄2.984“E