Autobus Yamaha XJR 1300

Dneska bych Vám chtěl představit stroj, patřící mému kamarádovi, nadšenému cestovateli Jirkovi. Motorka byla koupena na podzim roku 2007 jako dovoz z Německa do prvního majitele, který na ní snad vůbec nejezdil. O tom svědčí rok výroby 2004 a číslovka na počítadle kilometrů, která hlásí 8500km. Takže motorka, která má ještě spoustu života před sebou.

Během zimy, kdy si Jirka dal mimo jiné kolečko po úřadech ohledně přihlášení, měl spoustu času zrealizovat veškeré úpravy, takříkajíc "k obrazu svému". Jak už jsem naznačil, drtivá většina práce, vedla směrem k největšímu pohodlí a komfortu při cestování. Takže žádné zběsilé zvyšování výkonu a krouťáku se nekonalo.

Takže to vezmem pěkně od začátku. Původní „vlašťovky" putovaly pryč a místo nich doseldy širší řidítka LSL, společně s představci na zvýšení od stejného dodavatele. V kokpitu je držák na navigaci Michelin , zásuvka na 12V a celá palubka je překryta cestovním plexištítem Givi, který je podle slov majitele nevzhledný, leč nesčetněkrát vyzkoušený a neobyčejně praktický. Ten je používán jen pro cestování na dlouhé vzdálenosti, jinak je motorka této zrůdnosti zbavena.

Pro lepší stabilitu bylo XJR osazeno progresivními pružinami Wirth a stabilizátorem přední vidlice značky MadMaxCustom. Aby byl podvozek kompletní, muselo se něco dít i vzadu. Yamaha tento model standardně vybavuje tlumiči Ohlins. Ty jsou super... jenže!!! Jenže Jirka je v tomhle případě docela "masér" a sáhnul po něčem, co mu závidí kdejakej XJRkař, a to i včetně mě! A to mě hrozně štve. A až se jednou nebude nikdo dívat... tak... nééé dělám si srandu.

Prohlídněte si pozorně fotky a uvidíte Ohlinsy Typ 36PRCLB, které jsou stavitelné ve všech směrech. Oproti originálům, velký skok o několik tříd výš a pokud si člověk pohraje s naladěním, tak to je parádička.

Motor je takřka sériový, jen proběhlo jakési překlenutí omezovače propojovacím kabelem, které mělo za následek zvýšení výkonu z 98 na 105 kobyl. To na cestování dozajista stačí. Aby se tohle dalo zastavit a brzdy tohohle autobusu se dokázaly pořádně zakousnout, musely nastoupit pancéřové brzdové hadice a brzdová kapalina Lucas Doot 5.1 . A kdyby se náhodou někde nepodařilo včas zabrzdit a následoval nedejbože pád, tak všechno jistí bytelnej padací rám Hepko-Becker. No a jelikož člověk je tvor neskutečně línej a nebaví ho pořád čistit a mazat řetěz, tak přišla firma Scotoiler s automatickým mazáním řetězu. No samozřejmě, že na tomhle cesťáku nesměl chybět.

No to by bylo z techniky asi vše a na řadu přichází pan Design. Skvělá kombinace proběhla na řidítkách. Minizrcátka MotoDetail2 a čiré blikače v závažíčkách Kellermann, to je stylovka. Zbytek celého vzhledu podtrhuje kryt chladiče Pluig, čiré zadní blikače, diodové zadní světlo, leštěné límce kol a zadní madlo. Na konec je tu sedlo. Ale né tak obyčejné. Aby byl řidičův zadek v naprostém komfortu, bylo sedlo odesláno do Francie, do firmy Bagster, kde ho celé přečalounili a opatřili gelovou vložkou. No a jsme u konce. Na závěr ještě Jirka dodával, že plánuje instalaci KN filtru, nosiče na 3 kufry, pohonu zadního kola řemenem a každým dnem očekává dodávku laděných výfuků Buyak.

Takže přeji mnoho šťastných a bezpečných kilometrů v sedle tohoto autobusu, který ukazuje, že mototuning nemusí nutně směřovat honbou za výkonem.

» Fotogalerie ke článku

» Celá diskuze ke článku

Zpět na výpis článků