Jak na zakázané ježdění

Klídek, nechceme vás nabádat k vyvádění nelegálních kousků na motorkách, vykrádání samoobsluh, nebo znásilňování nezletilých děv…Od toho jsou jiné weby.

Nicméně ruku na srdce, většina z nás motorkářů čas od času přeci jen provede nějaký ten dopravní přestupek. Tu překročí povolenou rychlost, tam projede zákazem vjezdu, a když zapátráme v paměti určitě si každý z nás vybaví nějaký ten prohřešek, který v sedle „bajku“ spáchal.

Následující řádky nemají být a nebudou omluvou našich hříchů, nebo nabádáním k jejich pilování, ale spíš návodem k tomu, jak našim občasným hříšným chováním nasrat co nejmíň lidí.

Terén

Jízda na motorce má v ČR skutečně dlouhou tradici. Na terénních motorkách se jezdilo už v dobách tuhého komunismu a paradoxem je, že v té době bylo enduro nejen tolerováno, ale bylo mu za doprovodu Svazarmu i přáno.

V dnešní svobodné době jsme všichni tak svobodní, že vjet s motorkou mimo zpevněný povrch (mimo těch několika málo MX tratí) se rovná společenské sebevraždě a je na takového jedince nahlíženo snad ještě hůře, než na kdejakého pedofila.

Potíž je v tom, že si za to z valné většiny můžeme sami. A proč? Nezřídka vídám motorkáře sedlající enduro nebo MX bike, se kterým piluje k dokonalosti svůj jezdecký styl na dohled i doslech obydleným aglomeracím, čímž logicky dochází k nasrání minimálně té skupiny lidí, která je hlukem z takového jezdeckého tréninku postižena. A ruku na srdce, ani se moc nedivím.

Chceme-li mermo mocí zhřešit, tedy protáhnout naše terénní náčiní lůnem přírody, snažme se dodržovat několik zásadních pravidel, díky kterým snad nebudeme tak zatracováni.

- Nejezděme pořád stejnou trasu dokola. Při kroužení pořád na stejné louce bychom byli nejen snadno lapitelní, ale zároveň budeme okolí dlouhodobě zatěžovat hlukem. Když ale naše trasa povede originální trasou, tedy nebude se opakovat, je vysoká pravděpodobnost, že na „civily“ narazíme jen náhodou a především je jedním minutím rozčílíme méně, než při dlouhodobém vykružování „koleček“.

- To samé platí při průjezdu po nezpevněných cestách podle domů. Projedeme-li kolem někoho jen jednou za víkend, budeme rozhodně méně nenávidění, než když takovou „cestou“ projedem ob hodinu. Plánujme trasy tak, abychom se na dosah lidí dostávali pokud možno co nejméně.

- Negasujte na (např. šotolinových) cestách před domy postavenými na trase k „lesu“. Nezůstanou po nás negativní vzpomínky v podobě drážek na cestě a v neposlední řadě se nezvedne ani prach, který třebas na pověšené čisté prádlo na šňůrách působí destruktivním způsobem.

- Potkáme-li „civily“ v lese, zpomalme a během jejich míjení jeďme ohleduplně, abychom je zbytečně nedráždili. Ideální je v případě zahlédnutí civilních osob stočit trasu pokud možno jinam.

- Zastavíte-li v lese, nevzdalujte se od svého stroje, eliminujete tím negativní překvapení lesními orgány a následnou mastnou pokutu. Doporučujeme po zastavení vyklopit páku nakopávačky do pohotovostní polohy pro možnost okamžitého startu.

- Dojde-li na slovní kontakt s civilním obyvatelstvem, smiřme se s tím, že my jsme Ti špatní, oni jsou přesvědčeni, že jsou Ti dobří. Nehádejte se.

- Nejezděme do terénů pokud možno v turisticky vytížených obdobích, například v sobotu, nebo v neděli po obědě. Mnohem lepší je všední den navečír. Předpoklad turistů je také mnohem větší za pěkného počasí. Za jízdy v podmračeném dni narazíme na lidi s mnohem menší pravděpodobností.

- Vykašleme se na ježdění v CHKO.

V každém případě se smiřme s faktem, že i přesto, že lesní zvěř je v dnešní době na zvuky motorů navyklá od silnic a spíš než bzučení motoru je vyplaší tiše se pohybující cyklista, nemáme v lese, či kdekoliv na motorce co dělat. Prostě tam nesmíme.

Ano mnoho z nás se do terénu vydává a podle mého názoru to při dodržování zásad slušného chování způsobí mnohem méně škod než například lesácký lakatoš z něhož chčije nafta, hydraulický olej a rozrývá přírodu totálně devastujícím způsobem. I přesto v lese nemáme co dělat. Pokud se však rozhodneme porušit takový zákaz, snažme se dávat lidem pokud možní co nejmíň důvodů k tomu, aby nás nenáviděli.


Silnice

U silničních motorek platí bod první bod  z offroad kategorie jen v malé obměně.

- Nejezděme pořád dokola stejnej vingl, kterej je nedej bůh ještě na doslech obydlené oblasti.

- Při jízdě ve městě se pokud možno ubraňme jízdě po předním nebo zadním kole. Přesto že máme pocit, že motorku ovládáme, budíme strach v očích nejen důchodců, ale například i rodičů malých dětí.

- Cítíme-li nutkavou potřebu jet v obci více než je povolený limit, nečiňme tak v okolí škol, sídlišť a míst s hustým osídlením. Na 4 proudovém průtahu průmyslovou oblastí bude překročení rychlosti mnohonásobně méně rizikové a taky tím vytočíme mnohem méně lidí.

- Netůrujte mašiny v noci v obydlených lokalitách. Spící jedinci s největší pravděpodobností nebudou sdílet vaše nadšení z otevřeného laufu.

- Předjíždění na zákazu pokud možno doprovoďte poděkováním. Ostatní řidiči tak pochopí, že jste si vědomi prohřešku a podvědomě klesne jejich hladina rozhořčení.

- Rozhodně pozor na jízdu s dálkáčema. Je to votřesná alibistická prasárna, která nasere tolik lidí, až to hezký není. Navíc ti co se vymlouvají na bezpečnost si neuvědomují, že tím že někoho naserou, tak ten jim pak třeba právě naschvál udělá něco, nad čím se přinejmenším hodně zapotí. Jsou situace, kdy se dá dálkové světlo trochu tolerovat, ale těch je jako šafránu.

- Vyvarujme se i jízdy těsně za zadním nárazníkem auta. Chystáme-li se předjet, je to ok, ale mnoho bikerů tak jezdí dost často úplně běžně. A když to umocní těma dálkovejma z bodu f), není divu, že se spousta autařů sníží k nějakým naschválům.

- Nemáme-li sportovní náladu a takzvaně se kocháme, nezdržujme úmyslně provoz. Speciálně na chopperovi bych doporučil čas od času klidně uvolnit cestu rychlejším auťákům lehkým zajetím ke krajnici. Přeci jen, na motorkách si vynucujeme prostor k předjíždění dost často, tak proč občas neudělat něco i na oplátku.

- Předjíždíme-li plechovky velikou rychlostí, udržujme od předjížděných aut větší odstup. Jednak je to bezpečnější pro nás a taky tolik nevylekáme řidiče káry, který by se jinak úlekem mohl i pokálet.

Zkusme se na nás někdy podívat z opačného úhlu, z úhlu lidí, kteří motorky nejezdí, neznají a netuší, co všechno dokáží, tím zvýšíme pocit porozumění mezi oběma tábory a snížíme tak vzájemnou nevraživost.

Tento článek nemá a nechce být nějakým „desaterem“ pro motorky, ale chceme-li aby honba na nás motorkáře nebyla  mezi lidmi a v médiích probírána s větší a větší nenávistí, měli bychom zkusit začít u sebe, protože když se o to pokusí každý z nás, bude symbióza nemotorkářů s motorkáři mnohem, mnohem příznivější.

» Fotogalerie ke článku

» Celá diskuze ke článku

Nejnovější příspěvky v diskuzi:

Zpět na výpis článků